Charakteristika ŠVP

 

Zaměření školy
Náš školský vzdělávací program je koncipován tak, aby poskytoval v cílové rovině všeobecného vzdělávání spolehlivý základ a umožnil žákům orientovat se na situace blízké životu a praktické jednání. Klíčové kompetence a očekávané výstupy jsou postaveny tak, aby byly rozlišeny a přehledně zaznamenány. Celý komplex je rozčleněn tak, aby žákům přichystal vhodné situace a podněty a promyšleně podával vhodné příležitosti jak k záměrnému cvičení jednotlivých dovedností a vědomostí, tak k jejich přirozenému propojování.



Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Organizační možnosti: při edukaci žáků mimořádně nadaných nebudeme pracovat s variantou separační, nýbrž uplatňovat variantu integrační, tzn. dítě zůstává ve své původní třídě a učitel se nadanému dítěti dále speciálně věnuje.

Obsahová stránka může být realizována akceleračními nebo obohacujícími metodami.
Při urychlování vzdělávání, zejména v předmětech, které se vztahují k oblastem žákova nadání, dochází k rychlému postupu v učivu. Žák je zaměstnáván dalšími úkoly, jejichž obsahem může být i látka, kterou ostatní žáci zatím ještě neprobírali. Žák tak svými znalostmi, vědomostmi nebo dovednostmi „předběhne“ své vrstevníky. K dalším intervenčním metodám v tomto přístupu je:
a) nástup do školy před dovršením šesti let
b) nástup hned do druhé třídy
c) jednorázové přeskočení nebo opakované přeskakování ročníků v průběhu školní docházky
d) přestup do náročnější školy (např. víceletá gymnázia).
Je nutné dále např. realizovat individuální konzultace s nadaným dítětem a vytvořit v daném předmětu pro dítě individuální program.
Druhou základní možností je, že se nebudeme primárně snažit o akceleraci, žák nepůjde v probírané látce dopředu, ale budou se mu spíše předkládat ty úkoly a využívat takové metody výuky, které stávající metody obohacují, rozšiřují a prohlubují. Využíváme tyto postupy:

a) samostatné studium tématu v knihovně
b) nenutit žáka opakovat základní učivo
c) realizace projektového vyučování – pololetní a ročníkové práce
d) skupinové práce – stimulace rozvoje sociálních dovedností a kooperace
e) prezentace znalostí a dovedností nadaného dítěte před třídou
f) pověření doučováním slabších žáků
g) realizace iniciačních setkání
h) exkurze, návštěva zajímavého místa, pracoviště.
i) poskytovat dostatečné množství podnětů
j) umožnit stanování vlastních cílů a podílení se na hodnocení své práce
k) respektovat individuální učební tempo


Při vzdělávání budou samozřejmě probíhat konzultace s příslušnou PPP, popř. se specialistou na didaktiku daného předmětu.


Hodnocení mimořádně nadaných žáků

a) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

b) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.





Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

*Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.
*Vzdělávání těchto žáků se na naší škole uskutečňuje formou individuální integrace do běžných tříd s maximálním počtem dvaceti žáků.
*Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná úzká spolupráce školy, žáka, zákonných zástupců a odborných pracovišť.
*V rámci školní spolupráce se jedná především o spolupráci třídního učitele se všemi vyučujícími žáka a spolupráci všech vyučujících s výchovným poradcem, metodikem prevence a vedením školy.
*Při řešení problémů se vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je vyučujícím i rodičům k dispozici výchovný poradce. Rodiče i vyučující se mohou obracet se svými problémy i na metodika prevence sociálně patologických jevů. Na škole působí též školní logoped.
*Nezbytná je komunikace a spolupráce mezi školou a rodinou žáků, respektování jejich úlohy ve výchově a vzdělávání žáků.
*Pro úspěšné vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je také nezbytné zkvalitňování odborné připravenosti pedagogických pracovníků, rozšiřování jejich vzdělání formou DVPP, návštěvou kurzů a seminářů.


Žáci se zdravotním postižením

Do této kategorie žáků patří žáci s tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním postižením, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování.

Zásady práce:
a) individuální vzdělávací plán podle druhu postižení
b) způsob hodnocení a klasifikace na základě individuálního plánu
c) seznámení vyučujících s postižením a specifiky žáka
d) spolupráce s rodinou a odbornými pracovišti
e) seznámení spolužáků s postižením dítěte a vším, co z toho vyplývá
f) využívání speciálních pomůcek, metod a forem práce


Žáci se zdravotním znevýhodněním

Do kategorie žáků se zdravotním znevýhodněním řadíme žáky se zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování.

Zásady práce:
a) včasná intervence – podpůrná opatření
b) včasná diagnostika
c) individuální vzdělávací plán podle druhu postižení
d) způsob hodnocení a klasifikace na základě individuálního plánu
e) seznámení vyučujících s poruchou žáka a jejími specifiky
f) využívání možností úlev a tolerancí pro žáka
g) využívání speciálních pomůcek, metod a forem práce
h) individuální náplň práce vy vybraných předmětech
i) spolupráce s PPP, VP, SPC
j) individuální náprava pod vedením pedagogického pracovníka
k) logopedická péče


Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním

Do této kategorie patří žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o přidělení azylu.

Zásady práce:
a) skupinová nebo individuální péče
b) dle potřeby vypracování individuálního vzdělávacího programu
c) spolupráce s rodinou a odbornými pracovišti
d) využívání speciálních pomůcek, metod a forem práce


Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami


a) Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
b) Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
c) Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
d) Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
e) Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).
f) Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 
 Dodatek k ŠVP v souvislosti se změnami k 1. 9. 2016

  Doplnění části Charakteristika ŠVP:

 

1.  Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření podle § 16, odst. 9,  z. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

 

Forma vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uskutečňujeme formou individuální integrace do běžných tříd. Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb spolupracujeme se školskými poradenskými zařízeními.

 

Postup školy při poskytování podpůrných opatření prvního stupně – plán pedagogické podpory

• Při zjištění obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka informuje vyučující daného předmětu třídního učitele.
• Třídní učitel je zodpovědný za vytvoření plánu pedagogické podpory žáka (PLPP).
• S plánem pedagogické podpory seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka, všechny vyučující žáka a další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu. Seznámení s PLPP jmenovaní potvrdí svým podpisem.
• Poskytování podpůrných opatření prvního stupně třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby třídní učitel plán pedagogické podpory průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření poskytovaných na základě plánu pedagogické podpory třídní učitel vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Pokud se daná opatření ukáží jako nedostatečná, třídní učitel zákonnému zástupci žáka doporučí využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení.
• Pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka.

 

Postup školy při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (IVP)

• V případě, že opatření vyplývající z Plánu pedagogické podpory žáka nejsou dostačující, třídní učitel doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení.
• Škola bezodkladně předá Plán pedagogické podpory školskému poradenskému zařízení.
• Pokud školské poradenské zařízení doporučí vzdělávání žáka dle individuálního vzdělávacího plánu, zákonný zástupce podá žádost o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ředitel školy žádost posoudí a v případě vyhovění žádosti předá pokyn třídnímu učiteli k vypracování IVP.
• Za tvorbu IVP, spolupráci se školským poradenským zařízením a spolupráci se zákonnými zástupci je odpovědný třídní učitel. IVP vytváří třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími dotčených předmětů, podklady kontroluje a konzultuje se školským poradenským zařízením. IVP vzniká bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení.
• S IVP jsou seznámeni všichni vyučující, žák a zákonný zástupce žáka.
• Zákonný zástupce stvrdí seznámení s IVP podpisem, ostatní zúčastnění IVP rovněž podepíší.
• Poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby učitel daného předmětu individuální vzdělávací plán průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
• Školské poradenské zařízení 1x ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu. Pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka.

 

Úprava očekávaných výstupů stanovených ŠVP

Na úrovni IVP je možné na doporučení ŠPZ v rámci podpůrných opatření upravit očekávané výstupy stanovené ŠVP tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima. K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se využívá podpůrné opatření IVP. To umožňuje u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpory (týká se žáků s lehkým mentálním postižením) upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je možné přizpůsobit i výběr učiva. K úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením). Části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů lze nahradit jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru lze nahradit obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich vzdělávacím možnostem.  Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření je uvedena v RVP ZV platném od 1. 9. 2016.

Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická a pedagogická intervence. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace. Při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením je třeba zohledňovat jejich specifika: problémy v učení – čtení, psaní, počítání; nepřesné vnímání času; obtížné rozlišování podstatného a podružného; neschopnost pracovat s abstrakcí; snížená možnost učit se na základě zkušenosti, pracovat se změnou; problémy s technikou učení; problémy s porozuměním významu slov; krátkodobá paměť neumožňující dobré fungování pracovní paměti, malá představivost; nedostatečná jazyková způsobilost, nižší schopnost číst a pamatovat si čtené, řešit problémy a vnímat souvislosti. Mezi podpůrná opatření, která se kromě běžných pedagogických opatření ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením osvědčují, patří například posilování kognitivních schopností s využitím dynamických a tréninkových postupů, intervence s využitím specifických, speciálně pedagogických metodik a rozvojových materiálů; pravidelné a systematické doučování ve škole, podpora přípravy na školu v rodině, podpora osvojování jazykových dovedností, podpora poskytovaná v součinnosti asistenta pedagoga.

 

Specifikace provádění podpůrných opatření

Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v naší škole využívána podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory zejména:

 

A. Metody výuky (pedagogické postupy)

 - respektování odlišných stylů učení jednotlivých žáků,

- metody a formy práce, které umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby žákovi,

- důraz na logickou provázanost a smysluplnost vzdělávacího obsahu,

 - respektování pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů,

- podpora poznávacích procesů žáka (osvojování učiva, rozvoj myšlení, pozornosti, paměti),

- respektování míry nadání žáka a jeho specifika,

- orientace na rozvíjení informačně receptivních metod zaměřených na rozvoj vnímání, na práci s textem a obrazem,

- orientace na reproduktivní metody upevňující zapamatování, které vedou k osvojování vědomostí a dovedností pomocí opakování a procvičování,

- individualizace výuky (zohledňování individuálních potřeb žáka, respektování pracovních specifik žáka, stylů učení, doplňující výklad nebo procvičování, princip multisenzorického přístupu, nastavení dílčích cílů tak, aby žák mohl prožívat úspěch, opakované vracení se ke klíčovým pojmům a dovednostem aj.),

- respektování pracovního tempa žáka, stanovení odlišných časových limitů pro plnění úkolů,

- zadávání domácích úkolů zohledňuje možnosti žáka a podmínky, které má žák k jejich plnění,

- zohledňování sociálního statusu a vztahových sítí žáka a prostředí, ze kterých žák přichází do školy,

- intervence na podporu oslabených nebo nefunkčních dovedností a kompetencí žáka.

B. Organizace výuky

- střídání forem a činností během výuky,

 - u mladších žáků využívání skupinové výuky, -

- postupný přechod k systému kooperativní výuky,

- v případě doporučení může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny krátká přestávka,

- změna zasedacího pořádku či uspořádání třídy v rámci vyučovací jednotky a se zřetelem k charakteru výuky a potřebám žáků,

C. Hodnocení žáka

 - využívání různých forem hodnocení žáka,

- hodnocení vychází ze zjištěných specifik žáka (např. neznalost vyučovacího jazyka),

- práce s kritérii hodnocení v závislosti na charakteru žákova problému, s důrazem na podporu rozvoje dovedností a vědomostí žáka,

- podpora autonomního hodnocení (sebehodnocení),

- zohlednění sociálního kontextu hodnocení, hodnocení směřuje nejen k vyhodnocení úspěšnosti žákova učení, ale také k posílení jeho motivace pro vzdělávání,

- z hodnocení jsou zřejmé konkrétní individuálně specifické podoby činnosti vyžadované po žákovi, jsou jasně a srozumitelně formulována hodnoticí kritéria,

 - formativní hodnocení směřuje k zpětnovazební podpoře efektivního učení žáka a je pro něj informativní a korektivní,

- celkové hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami zohledňuje jak omezení žáka, tak zejména jeho pokroky ve vzdělání.

 

Zásady práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

- seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků, s daným postižením žáka,

 - respektování zvláštností a možností žáka,

- vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev,

- utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry, - možnost kompenzace jinými činnostmi, kde dítě může být úspěšné,

- v případě dlouhodobé nemoci konzultovat a vytvořit individuální vzdělávací plán,

 - kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků,

- podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními,

- navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci,

- nutnost spolupráce s rodiči,

- vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný,

- dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa.

 

Zapojení dalších osob a subjektů

Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho zákonného zástupce a školského poradenského zařízení (ŠPZ). Poradenskou podporu těmto žákům, jejich zákonným zástupcům a pedagogům zajišťuje školní poradenské pracoviště, které tvoří:

- dva výchovní poradci (na každém stupni školy)

- školní metodik prevence

- logopedický asistent

 

2. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

 

Nadaný a mimořádně nadaný žák

Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností.

 

Forma vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných

Škola je povinna využít pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení na návrh učitele nebo rodičů. Pro tyto žáky může být vypracován individuální vzdělávací plán, který vychází ze ŠVP a závěrů vyšetření. Mimořádně nadaní žáci mají upraven způsob výuky tak, aby byli dostatečně motivováni k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch předmětech, které reprezentují nadání dítěte.

 

Pravidla a průběh tvorby plánu pedagogické podpory nadaného a mimořádně nadaného žáka

- při zjištění nadání a mimořádného nadání žáka informuje vyučující daného předmětu třídního učitele,

- učitel daného předmětu je zodpovědný za vytvoření plánu pedagogické podpory žáka, na tvorbě PLPP se účastní i vyučující dalších předmětů, kde se projevuje nadání žáka,

- s plánem pedagogické podpory seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka, všechny vyučující žáka a další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu, seznámení s PLPP jmenovaní potvrdí svým podpisem,

 - poskytování podpory učitel daného předmětu ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje a v případě potřeby učitel plán pedagogické podpory průběžně aktualizuje v souladu s potřebami žáka.

- nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření poskytovaných na základě plánu pedagogické podpory výchovný poradce vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů,

-  pokud se daná opatření ukáží jako nedostatečná, výchovný poradce doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení,

- pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka.

 

Postup školy při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného žáka

- V případě, že opatření vyplývající z Plánu pedagogické podpory žáka nejsou dostačující, třídní učitel doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení.

- Škola bezodkladně předá Plán pedagogické podpory školskému poradenskému zařízení

- Pokud školské poradenské zařízení doporučí vzdělávání žáka dle individuálního vzdělávacího programu, zákonný zástupce podá žádost o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího programu. Ředitel školy žádost posoudí a v případě vyhovění žádosti předá pokyn třídnímu učiteli k vypracování IVP.

- Za tvorbu IVP, spolupráci se školským poradenským zařízením a spolupráci se zákonnými zástupci je odpovědný třídní učitel. IVP vytváří třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími dotčených předmětů, podklady kontroluje a konzultuje se školským poradenským zařízením. IVP vzniká bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení.

 - S IVP jsou seznámeni všichni vyučující, žák a zákonný zástupce žáka.

- Zákonný zástupce stvrdí seznámení s IVP podpisem informovaného souhlasu. Ostatní zúčastnění IVP podepíší.

- Poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby učitel daného předmětu individuální vzdělávací plán průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka.

- Školské poradenské zařízení 1x ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu.

- Pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka.

 

Postup školy při přeřazení žáka do vyššího ročníku

- Zákonný zástupce žáka požádá o přeřazení do vyššího ročníku

- Ředitel školy jmenuje komisi pro přeřazení žáka do vyššího ročníku.

 - Ředitel školy stanoví termín konání zkoušky v dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem

- Ředitel školy ve spolupráci s vyučujícími předmětů stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky.

 - Žák vykoná zkoušku před komisí.

 - Komise určí hlasováním výsledek zkoušky.

 - Škola pořizuje protokol o zkoušce, který je součástí dokumentace žáka ve školní matrice.

- Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.

- Údaje na vysvědčení se vyplňují v souladu s pokynem MŠMT „Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách od školního roku 2016/2017“, ve znění pozdějších předpisů.

 

 Specifikace provádění podpůrných opatření 

 

Metody výuky (pedagogické postupy)

- obohacení dílčích výstupů školního vzdělávacího programu nad rámec učiva vyučovacích předmětů a oblastí školního vzdělávacího programu pro nadané a mimořádně nadané žáky,

- využívání individuální a skupinové projektové práce, stáže na odborných pracovištích na podporu rozvoje vědomost í a dovedností, včetně praktických dovedností nadaných žáků,

- povzbuzovat procesy objevování a vyhledávání dalších souvislostí a vazeb, které dané téma vzdělávání nabízí,

- pestrá a podnětná výuka, která umožňuje velkou aktivitu, samostatnost a činorodost (nabídka nestandardních problémových úloh),

- respektování pracovního tempa a zájmů žáka,

- podpora hledání dalších možných postupů řešení problémů napomáhání osobnostnímu rozvoji těchto žáků, zapojovat je do kolektivních činností, vést je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším.

 

Úprava obsahu vzdělávání

- obohacování učiva {dílčích výstupů) nad rámec školního vzdělávacího programu podle charakteru nadání žáka,

- prohloubení učiva, rozšíření a obohacení o další informace,

- zadávání specifických úkolů, projektů (na složitější a abstraktnější úrovni),

- příprava a účast na soutěžích včetně celostátních a mezinárodních kol.

 

Organizace výuky

- předčasný nástup dítěte ke školní docházce,

 - vzdělávání skupiny mimořádně nadaných žáků v jednom či více vyučovacích předmětech,

- účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy,

- nabídka volitelných vyučovacích předmětů,

- vnitřní diferenciace žáka v některých předmětech, např. cizí jazyk, volitelné předměty

- přeřazení mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí

- žáci se účastní olympiád, soutěží nejen školních, ale i regionálních nebo krajských.