Přírodovědná exkurze do iQLANDIE

Dne 19. 5. 2014 se 2. stupeň naší základní školy vydal na přírodovědnou exkurzi do liberecké iQLANDIE. Žáci se po příjezdu do Liberce rozdělili podle svého do skupinek a mohli se volně pohybovat v budovách. Všichni měli možnost vyzkoušet si a poznat všelijaké přírodovědné exponáty (bohužel, některé byly dočasně mimo provoz). Po náročném zkoumání vědy si žáci mohli zajít do místní restaurace nebo se občerstvit z vlastních zásob. K vidění bylo velmi mnoho zajímavých věcí, které se nám všem moc líbily. Z exkurze si žáci s sebou odnesli hezké zážitky.

Anna Fischerová, Kateřina Svatošová

Vodní svět
 
Tak co tam vlastně bylo? No samá voda a různé hračky, fontánky a bazénky s vodou. Mohli jsme si vyzkoušet nejrůznější triky a „vychytávky“, při kterých se využívají vlastnosti vody. Jako jediná atrakce v celé budově se toto místo nacházelo venku i vevnitř. 
V budově jsme mohli vidět jednu z nejzajímavějších věcí, svítící vodní stěnu, která vystřikovala to, co jsme si  nakreslili na displej. :-) Taky jsme koukali na hrací fontánu a ta v každou celou hodinu začala hrát a stříkat vodu. Jako doprovodné písně jsme mohli slyšet nejrůznější známé skladby.
Dále se nalézal v budově „vodní stůl“, na kterém byla zmenšenina všeho možného. Vodní zdymadla, vodní trysky, bublinkovadla, mlýnky, kohouty na vodu, zeměkoule poháněná vodou atd., to vše tam bylo a ještě mnohem víc.
Venku jsme zase zhlédli, jak funguje šroubový dopravník vody nebo obyčejná pumpa. Kýbl s vodou, do kterého vedla vodovodní trubka, se každou chvilku přelil, vylil svůj obsah a zase se vrátil k naplnění. To vše bez použití elektřiny. 
Celkově ten vodní svět byl u mě na druhém místě.   

*Václav Efler*

GEOlab

Tato část iQLANDIE se nachází v suterénu označeném -1. Lze sestoupit po schodech označujících cestu od povrchu země k jádru. Návštěvníci si mohou vyzkoušet jeskyni plazivku, prohlédnout si umělé i pravé fosílie v reálných i nereálných velikostech. Mohou vidět mapu tektonicky aktivních oblastí světa, podívat se na seismograf, prohlédnout si sloupcovitou odlučnost čediče či se za pomoci „stroje času“ podívat, jak vypadala naše planeta v dávné i blízké minulosti. Mně osobně se nejvíce líbily ukázky minerálů z celého světa, například smaragdy z Číny, pyrit ze Španělska, ale také několik minerálů z České republiky. GEOlab se mi docela líbil.

Vojtěch Zeman

Geo

V tomto oddělení jste se ocitli ve vesmíru, bylo třeba jen projít hvězdnou bránou. Ne, nebojte se, na druhé straně nečekali žádní Goa'uldi, jak by se mohlo stát v seriálu Hvězdná brána. Zde byly pro návštěvníky přichystány jiné lahůdky. Stačilo jen pootočit vesmírným kormidlem a hned jste věděli, kolik byste vážili na jiné planetě naší soustavy. Nebo vás snad zajímá, jak funguje černá díra? Jak je libo. Vhoďte dřevěnou kuličku a pozorujte. Je to pro vás málo? Tak to zkuste prolézt drátěnou Möbiovou páskou nebo jízdu na vesmírném skateboardu. Ale opravdový adrenalin přináší hvězdné křeslo, které se s vámi roztočí všemi směry. Pro zklidnění si pak sedněte do stroje času a v klidu přemýšlejte o naší planetě, třeba o tom, jak člověk přispívá ke globálnímu oteplování a tím ke zvyšování hladiny oceánů.

Jiří Benda

Živly

Sekce živly byla podle mého názoru nejlepší. Mohli jsme si vyzkoušet kabinku se simulací vichřice, kde byl vítr o rychlosti až 80 km/h, nebo simulaci zemětřesení od 3 do 8 stupně Richterovy stupnice. Také jsme tam mohli otestovat různě triky s bublinami nebo vidět, jak funguje model vodního mlýnu. Byly tam přesýpací nádoby s různými materiály, některé byly husté, tak přetékaly pomaleji a některé naopak. Též nám předvedli úžasný Teslův transformátor, který dokáže vyrobit blesky jako při opravdové bouři. Před blesky nás chránila důmyslná Faradayova klec a ohrada, která byla asi dva metry od klece. Bylo tam plátno, u kterého jsme mohli předpovídat počasí, jako to dělají v televizi. Z mého pohledu byly dvě atrakce nejlepší, a to sice simulátor vichřice a zemětřesení. 

Denisa Seidelová


Člověk a sexmisie

V expozici Člověk jsme zjistili, jak vypadá naše tělo zevnitř. Vyzkoušeli jsme si složit tělo jako skládačku, dozvěděli jsme se zajímavé informace o lidském těle a zkusili jsme si, jakou práci dělá naše srdce. Popovídali jsme si s robotem, který mluvil a hýbal se. Mohli jsme mu určit jakoukoliv náladu.
V expozici Sexmisie jsme viděli nahá těla ženy a muže. Prošli si informace o menstruaci, erekci a ejakulaci. Na ukázku tam byly menstruační potřeby a druhy antikoncepce. Dočetli jsme se informace o líbání, sexuálních polohách apod. Zahráli jsme si virtuální hru, kde jsme zabraňovali spermiím, aby se dostaly k vajíčku. Také jsme zjistili, kam se člověk nejčastěji dívá při pohledu na nahé tělo. Uprostřed prostoru byla síň, kde jsme si mohli chvíli odpočinout.

Zdena Tomšíková

Science show
 
Pro zájemce o fyziku a chemii byla od jedenácti hodin připravena show, kterou nás prováděli dva lektoři. Už v úvodu je nutno podotknout, že se svého úkolu zhostili skvěle a jednalo se o zábavnou podívanou.
Zhlédli jsme několik pokusů, ke kterým byli přizváni i dobrovolníci. Z naší školy známe Van de Graaffův generátor, zde je však o dost větší, nicméně funguje stejně. O tom, že se dá zapálit ocelová vlna, se přesvědčila Anežka. Že jde rozdělat oheň za pomoci hypermanganu a glycerolu, jsme zjistili vzápětí. Jak připravit vodík a jeho hoření bylo dalším bodem programu. Závěr patřil kapalnému dusíku. Anna ochutnala mraženou sušenku s paprikovou příchutí a od úst se jí jen zakouřilo. Lukáš posloužil k demonstraci Leidenfrostova jevu. A kdyby lektoři chtěli, mohli zmizet jako kouzelníci v hustém dýmu, který vznikl po nalití horké vody do kapalného dusíku.
Jiří Benda

Věda v domě

Mohli jste vidět ukázky, jak co funguje v domácnosti, například mikrovlnka, lednička nebo řez záchodem, umyvadlem a vanou. Mohli jste si vyzkoušet práci kladky, rovnováhu na páce či jste měli možnost procházet se nad propastí. Mně se tato část líbila.
Milada Kukačková
 
Zvuková věž

Ve zvukové věži bylo pět exponátu. Vyzkoušela jsem si idiofony, což představuje nástroje jako činely, rolničky, xylofon, triangl atd. Dále zvukovod, ten je propojen hadicemi. Tento exponát je určen minimálně pro dvojici, jeden udělá zvuk do hadice a druhý poslouchá, z jaké hadice se zvuk ozve. Tak zjistí, které hadice jsou propojeny. Pochopila jsem principy tvorby zvuků, moc se mi to líbilo a myslím si, že ostatním určitě také.
Adéla Katuščáková
Fotografie
«Zprávy a novinky
«Aktuálně