Švp
Jedlová 8. 5. – 12. 5. 2006
Nápad zorganizovat školu
v přírodě
se zrodil v zimě. Prvním úkolem bylo vybrat lokalitu, kam se
pojede. Volba
padla na penzion Setuza v Jedlové. Původně měl jet celý druhý
stupeň.
Penzion má ale kapacitu jen 52 míst a žáci deváté třídy neprojevili
o pobyt zájem. Nakonec jelo 32 žáků ze šesté až osmé třídy. Byl
pro ně
připraven turistický program i týmová soutěž.
8.
května – den první
Je pondělí, máme sraz
v půl desáté
na nádraží v Benešově. Vyrážíme na školu v přírodě.
Rozloučili jsme
se s rodiči a nastoupili jsme do vlaku směr Česká Kamenice a
Jedlová. Když
jsme vystoupili, věděli jsme, že půjdeme pěšky. Mělo to být 1,5
kilometru.
Měli
jsme ale špatné informace. Navíc, když jsme se ptali na cestu, dvě
staré paní
nás poslaly špatným směrem a my jsme si asi tři km zašli. Pod
Tolštejnem už
mnozí litovali, že neposlechli a nevzali si méně věcí. Nakonec jsme
přece
penzion Setuza našli. S obědem na nás počkali a zavazadla nám od
Tolštejna
vzal hodný místní domorodec. Ubytovali jsme se a snědli rizoto.
Odpoledne jsme
vyrazili na hřiště hrát baseball a vybíjenou. Po večeři následovala
ještě
krátká procházka a v půl jedenácté byla večerka. Jen málokdo
usnul.
Největší vytrvalci strašili ještě v půl druhé ráno. Nakonec ale
únava
přemohla všechny. (MS)
9.
května – den druhý
V úterý dopoledne jsme
šli do
Jiřetína prohlédnout si křížovou cestu. Po obědě jsme vyrazili na
opačnou
stranu – na rozhlednu. Protože cesta vedla stále do kopce, mnoho za nás
neodolalo a na Jedlové si dalo občerstvení, i když ceny byly skutečně
s vysokohorskou přirážkou. Ještě před večeří jsme se rozdělili do
týmů.
Čeká nás totiž dlouhodobá soutěž. Budeme se muset vypořádat se
sportovními i
vědomostními úkoly. Soupeřit mezi sebou budou Dragouni, Čunčata,
Hyperhráči a
E. P. (extrémní puberťáci). Po večeři jsme si opékali buřty a ještě
před
večerkou jsme se dozvěděli první vědomostní úkoly a také nás čekalo
napsat
básničku obsahující zadaná slova. (DS)
10.
května – den třetí
Byla středa, ráno jsme
sportovali. Byl
turnaj ve vybíjené a fotbalu. A odpoledne jsme se vydali přes Jiřetín
do
Varnsdorfu. Od rána za námi chodil cizí pes. Zjistili jsme, že se asi
jmenuje
Ben, šel s námi až do Varnsdorfu (6 km). Když jsme jeli
zpátky do Jiřetína
vlakem, museli jsme ho nechat na nádraží, nemohl s námi nastoupit.
Některé
účastnice výletu to obrečeli, zvykly si na Bena. Když jsme dojeli
vlakem do
Jiřetína, čekaly nás ještě 3 km
pešky k penzionu. Večer byl na programu turnaj v kartách. (LZ)
11.
května – den čtvrtý
Čtvrtek. Ráno jsme vstali a po
snídani
jsme vyrazili na čtyřkilometrový výlet na Tolštejn. Bylo to fajn, jen
nás
bolely nožky. Když jsme se vrátili, bylo za dvě minuty dvanáct. Čas
akorát na
oběd. Trochu jsme si odpočinuli a čekalo nás sportovní odpoledne.
Dohráli jsme
turnaj ve vybíjené. Pak následovala vaječná soutěž. Dvojice si házely
syrovým
vejcem. Nesmělo se rozbít. Vyhrála dvojice, která dokázala vejce bez
újmy
přepravit na největší vzdálenost. Čekala nás také štafeta, místo
štafetového
kolíku jsme se oblékali do mikiny. Trefovali jsme se i míčkem do
basebalové
pálky. Celé sportovní odpoledne jsme zakončili utkáním v baseballu.
Po
dobré večeři následovala diskotéka. Byl to bezva den. (PP-DT-BS)
12. května – den pátý
Pátek. Čeká
nás odjezd domů. Abychom si stihli dobalit a uklidit pokoje,
máme budíček o půl hodiny dříve. Ještě jsme se v jídelně dozvěděli
konečné
pořadí týmové soutěže. Každé ze zúčastněných družstev obdrželo sladkou
odměnu a
už jsme vyrazili na vlak do Jiřetína.
Tentokrát jdeme bez batohů, ty na nádraží dopravil správce penzionu.
V Rybništi jsme při přestupování zjistili, že jsme stále všichni,
jen nám
chyběl jeden batoh. Domluvili jsme se s výpravčím, že ho pošlou za
námi
vlakem do Benešova. Tady už na nás
čekali rodiče. A v pondělí zase do
školy. (viz fotografie)
« Zprávy a novinky